Když ti tvoje vize připadá příliš velká

Dokázala jsi to. Sedla sis, sepsala svou vizi a na chvíli to byl nádherný pocit.

A pak, možná hned druhý den ráno, se ozval jiný hlas: Co si o sobě vlastně myslíš?

Jestli se ti to stalo, nic se nepokazilo. Naopak, často je to znamení, že jsi napsala něco pravdivého.

Proč přichází zakolísání

Skutečná vize je z podstaty větší než tvůj současný život. Tvoje mysl — jejímž úkolem je držet tě v bezpečí a ve známém prostředí — se podívá na ten rozdíl a spustí poplach. Zakolísání není důkaz, že je vize špatně. Je to důkaz, že díky ní rosteš.

Nezmenšuj proto vizi, aby se vešla do tvého pohodlí. Raději si dej něco, čeho se můžeš držet.

Tři kotvy

1. Čti si ji každý den. Pět minut, ráno nebo večer, v přítomném čase. Když si na ni zvykneš, z „nemožného“ se stane „neobvyklé“ a z „neobvyklého“ „moje“.

2. Sbírej důkazy. Každý týden si poznamenej jednu věc — jakkoli malou — která se pohnula směrem k tvé vizi. Rozhovor. Poptávku. Hranici, kterou sis udržela. Malé důkazy dávají velkému snu pevnou půdu pod nohama.

3. Půjč si víru. Ve dnech, kdy v ni nedokážeš věřit sama, nech někoho, aby věřil za tebe: koučku, kamarádku, kruh žen na stejné cestě. Přesně k tomu je úl.

Menší kroky, ne menší vize

Když tě vize zahlcuje, odpovědí skoro nikdy není chtít méně. Odpovědí je udělat dnes menší krok. Velikost snu a velikost dalšího kroku jsou dvě různé věci.

Prozkoumat Beelieve in Your Vision